Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj,

když zkončena je denní práce.

Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže.

Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí

a najdeš místo v mém srdci.

Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu.

Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr.

Nebij mne, když Ti nerozumím.

Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná,

že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.

Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,

který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.

Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit,

můj milovaný pane, nenech mne, prosím,

hladovět  a mrznout a neprodávej mne.

Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt

a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.

Do kopce mne nežeň

a z kopce nehoň mne

na rovině mě prožeň

a ve stáji mě vzpoměň

Dává nám všechno, co má.

Rychlost, vytrvalost, sílu.

Ale plane v něm i jeho divoký duch.

Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty.

Byl chloubou králů i dobyvatelů.

Byl oporou civilizace.

Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny.

Dodnes má v našich srdcích místo, ona pyšná krása, která nese jméno kůň.

Já zahlédl hřívy a zaslechl cval,

já stále šel za ním a každý se mi smál.

Mně sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,

však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.